
Planeta Země - Mosty
Mosty jsou užitečným pomocníkem, současně však také svědectvím o lidské vynalézavosti a dovednosti.

Karlův most
Toto je 520 metrů dlouhý Karlův most postavený v roce 1357 jako spojnice mezi hradem a stále se rozvíjejícím městem. Je lemován 30 sochami převážně ze 17. a 18. století zobrazujícími významné postavy z historie Prahy.

Leonardův most
Asi 20 km jižně od norského hlavního města Osla se nad rušnou dálnicí E18 u městečka Ski vypíná s překrásně klenutými tvary lávka pro pěší a cyklisty. Její oblouk má rozpětí 40 m a světlou výšku 5,7 metrů. Její historie vás možná překvapí. Italský malíř Leonardo da Vinci v roce 1502 vypracoval pro sultána Bajazeta II., který chtěl propojit dvě části Cařihradu (dnešního Istanbulu) mostem nad průlivem Bospor, návrh tohoto mostu.

Pont du Grand
Když hledí slečna Tea na tento úchvatný most, který je triumfem římského stavitelství, nechce věřit tomu, že byl postaven téměř před 2.000 lety a na jeho stavbu nebyla použita žádná malta. Kamenné kvádry byly vytesány tak přesně a funkčně, že je pohromadě drží pouze jejich váha, která zajišťuje integritu celé stavby.

Kalogeriko
Když slečna Tea vidí poprvé tento most Kalogeriko, tak již chápe proč mu místní lidé říkají "housenka v pohybu". Most byl postaven v roce 1748 na příkaz převora zdejšího kláštera, a právě tak získal své jméno - "kalogeriko" znamená "mnichův". Tento most má i další název, v roce 1865 ho nechal přestavět Alexis Plakidas Kaukouli, proto se mu také někdy říká Plakida. Mostu se také někdy říká Tritoxo.

Most Navajů
Most Navajů jsou ve skutečnosti mosty dva. Stojí bok po boku nad Barble Canyonem, který je součástí velkého Grand Canyonu v severní Arizoně. Hluboko pod nimi teče řeka Colorado, jejíž voda tvarovala okolní dramatickou krajinu dlouhé miliony let. První most je z roku 1929, druhý z roku 1954. Starší most se dnes využívá jako lávka pro pěší a pro jezdce na koních, zatímco novější konstrukce slouží silniční dopravě.


Most sedmnácti oblouků
Protože byl zimní slunovrat, tak slečna tea pospíchala, aby stihla slunce před západem v jeho nejnižším bodě. A stihla to. Byl to nádherný pohled na impozantní most sedmnácti oblouků, když jeho oblouky pronikalo zlaté sluneční světlo. Jeho stavitelé asi věděli jak a proč ho postavit.
V letním paláci v Pekingu, v uměle vybudovaném jezeře Kunming Lake 昆明湖 je ostrov Nanhu Island 南湖岛 na který vede tento most sedmnácti oblouků.
Slečna Tea vám říká, nemusíte se na něj jít podívat jen když je zimní slunovrat. On je krásný celý rok. Pro nadšence z vás však podotýká, zimní slunovrat bývá zpravidla 21. nebo 22. prosince každý rok.


Most který namaloval Vincent van Gogh
Měsíc po příjezdu na francouzský jih do Arles namaloval Vincent Van Gogh několik verzí půvabného padacího mostu, který překračuje úzký kanál spojující Arles s jižněji položeným Pont-du-Bouc. Mostu s oficiálním názvem Pont de Réginelle místní lidé tehdy neřekli jinak než Langlois – podle jména jeho správce. Vincenta ale zradila francouzština a v dopisech bratru Theovi tvrdošíjně mluví o Pont de l´Anglais – Angličanově mostu. Protože zjevně Goethovi připomínal totožné stavby z rodného Holandska, tak to byl jeden z důvodů, proč si tento námět tak oblíbil. Jediný zbylý dřevěný padací most se uchoval v nedalekém Fos-sur-Mer, odkud byl v roce 1959 sejmut a přemístěn na dnešní místo blízko Arles – asi dva kilometry od prapůvodního objektu malovaného Van Goghem, byť se ho podařilo zasadit do téměř stejné scenérie. Podle vlastních dopisů byl Gogh velmi spokojen s tím, že zachytil "kousek provensálské krajiny uchovávající si zvláštní holandský nádech