Planeta Země - Pouště

Aralská poušť

Toto je také úžasná poušť, ale trochu jinak. Slečna Tea je tady trochu smutná, protože jsme si zlikvidovali čtvrté největší jezero na Zemi a nahradili ho pravděpodobně jedenadvacátou největší pouští světa. Místní obyvatelé jí už dali název, poušť Akkum. Podle všech dostupných údajů to ale nevypadá na výhodnou změnu. Tea se rozhodla ukázat vám i tuto smutnou stránku pouští, protože je to součást naší Země.

   Aralské jezero se dříve také nazývalo Aralské moře. Do Aralského jezera ústí, respektive ústily dvě velké řeky, Amudarja a Syrdarja. Místní obyvatelstvo se zabývalo především rybářstvím. Z ryb žily v Aralském moři jeseteři, kapři, plotice, jelci a boleni. Na jezeře byla rozvinutá místní lodní doprava v provozu zhruba 7 měsíců do roka. Mezi hlavní přístavy se řadily Aralsk a Mujnak. Dnes zde zbyly jen vraky lodí v poušti, které domorodci rozebírají do sběru.

   Na konci 50. let 20. století byly uvedeny do provozu první zavlažovací kanály pro pouštní oblasti v rámci monstrózního projektu zavlažování pouští pro účely pěstování bavlny, který v roce 1954 zahájil SSSR. Řeky Amudarja a Syrdarja, které přiváděly vodu z pohoří Pamír a Ťan-šan a Aralské moře napájely tisíce let, byly svedeny do soustavy zavodňovacích kanálů. Výsledkem projektu byla ekologická katastrofa, kterou lze v historii SSSR srovnat snad jen s havárií černobylského reaktoru. Hladina vody začala klesat. V 90. letech se tento pokles zrychlil. Přítok řek klesal postupně ze 63 km³/rok v roce 1960 na 12,5 km³/rok v r. 1990 a pouhých 3,2 km³/rok v roce 2003. V období let 1966 až 2003 poklesla hladina vnitrozemského moře o 22 metrů. Pobřeží ustoupilo v průměru o 80 km a jezero se rozpadlo na několik částí. Kvůli zvýšenému obsahu soli (8x vyšší koncentrace než v oceánu) začaly vymírat ryby. Kolem jezera vznikla solná poušť, z níž vítr roznáší slaný prach dál do okolí a ničí tak přilehlé bavlníkové plantáže. Voda v jezeře je již v podstatě jedovatá, neboť přísun hnojiv, pesticidů a dalších látek přinášených v obrovské míře řekami je znásoben tím, že jezero nemá odtok a jeho objem stále klesá (tudíž dochází ke koncentrování rozpuštěných látek).

V roce 2006 bylo Aralské jezero rozděleno na tři části: Severní Aralské jezero, Východní mělká část a Západní hluboká část. Jezero resp. jeho dvě popř. tři části mají rozlohu 17 160 km². Oblast vysychajícího jezera je 428 km dlouhá a maximálně 235 km široká.

V roce 2009 došlo k úplnému vyschnutí jihovýchodní části, protože do ní nepřitéká dostatek vody a převažuje výrazně výpar nad přítokem. Zbyly jen vyschlé oblasti plné soli, kterou větrné bouře unáší stovky kilometrů daleko a způsobují problémy se zasolením půdy a kontaminací pesticidy. Oblast je jen několikrát do roka zaplavena přebytkem vody ze severního jezera, protože Uzbekistán nemá zájem omezit využívání řeky Amudarja pro zavlažování bavlny a vyschlé dno jezera se raději snaží využít k těžbě ropy.

Jižní část, která leží v Uzbekistánu, byla vzata jako ztracená. Očekává se, že úplný zánik Aralského jezera by mohl nastat během dvaceti let.

Co myslíte, byla to výhodná změna, zlikvidovat čtvrté největší jezero na světě a nahradit ho jedenadvacátou největší pouští světa?

Dobré rady

I když místní obyvatelé pijí vodu z tamních zdrojů, doporučujeme vám vzít si vlastní zásobu vody a vyhnout se místní vodě. Je totiž silně kontaminovaná. Popřípadě pít jen balenou vodu. Vaše zdraví je pro vás přece důležité.

Poloha: Kazachstán / Uzbekistán

Souřadnice: 45°17'25.5"N 59°32'57.2"E

GPS: 45.290389, 59.549222