cs

Planeta Země - Pouště

Pouště mají podmanivou sílu, kterou zasahují lidskou duši hlouběji, než jakákoliv jiná krajina.

Kalahari

V poušti Kalahari má Slečna Tea dojem, že je právě ve vyprahlé krajině rudého písku, savan a slaných jezer, kde žije patrně nejstarší národ světa. Kalahari však není jenom poušť, i když se jí tak říká. Kdyby to byla pouze poušť plná rudého písku, který je pro ni příznačný, nemohla by uživit velká stáda antilop a gazel, zeber a žiraf ani hejna nejrůznějších opeřenců, z nichž právě vodní ptáci jsou nejhojnější. Její národní parky Kalahari Gemsbok v Jihoafrické republice nebo v botswanských bažinách delty Okavango, stejně jako proslulá rezervace zvěře Centrální Kalahari vypovídají o tom, že toto území je velice rozmanité svým pokryvem i osídlením, podnebím i nadmořskými výškami. Jediným, ale významným společným znakem je poloha Kalahari uprostřed jižní Afriky, na rozlehlé prastaré náhorní plošině. Je v ní zaklesnutá jako vnitrozemská bezodtoká pánev, pozvednutá do výšky 90 až 1.200 metrů n. m. A protažená severojižním směrem v délce až 1.500 kilometrů. Místy dosahuje i 800 kilometrů šířky. Svým centrem a většinou území spočívá v Botswaně, ale okrajově zasahuje do Jihoafrické republiky, Namibie a Zambie. Je krásná ve své rozlehlosti, ve starobylosti svých povrchových přírodních tvarů i kulturou původních obyvatel.

 Kalahari je subtropická poušť, jejíž nápadně suché podnebí vyvolává studený Benguelský proud Atlantského oceánu, který směřuje do Antarktidy na sever. Kromě toho celá pánev Kalahari leží v závětří okolního vyššího terénu náhorních plošin. Deště přicházejí pravidelně na podzim. Ale 500 mm srážek na severu a 300 mm na jihu za rok je při obrovském výparu málo, a proto země trpí skoro stále žízní. A také velkými výkyvy teplot. Žhavé léto si udržuje průměrné teploty nad 30°C, ale zimní noci jsou velice chladné.

 Nejžhavější a zároveň nejsušší část Kalahari je na jihozápadě její pánve. Na hranicích Botswany a Jihoafrické republiky se tu rozkládá skutečná, žhavá poušť, moře rudého písku zvlněného v rytmických pásmech dun a proťatého vyschlými řečišti Molopo, Kuruman, Auob a Nossob, která se zaplní kalnou vodou jen vzácně a nakrátko po nespolehlivých deštích. Letní teplotní maxima se zde v průměru udržují nad 30°C, ale v poledne vystupují až na 50°C. Rostliny se vyskytují jen vzácně, i když ve statistickém průměru je Kalahari porostlí z více než 50%. Zeleň, která zde chybí, bují o to víc na šťastnějších místech na severu. Tady v jižních částech Kalahari, je život velice krušný a přežívají jen ti nejodolnější. Z rostlin proslulá welwitschie a podivuhodná siličnatá rostlina zvaná křovácká svíčka. Ze živočichů především drobnější druhy, které se přes den ukrývají v písku.

Na severu Kalahari, kde je více dešťů a výkyvy teplot nejsou tak extrémní, leží rozsáhlé suché savany a bažinaté pánevní mokřiny, kam nástup podzimních dešťů přiláká každoročně statisíce zvířat, která musí projít stovky kilometrů přes vyprahlou bezvodou pustinu.

Kalaharské savany obývá kolem 45 druhů velkých savců. Ještě počátkem 20. století se vydávala na každoroční cestu napříč Kalahari stáda kopytníků čítající i statisíce a snad i miliony kusů. Jednotlivá stáda se táhla do vzdálenosti až 200 kilometrů. Takováto masa těl složená z pakoňů, antilop a buvolů představovala skutečnou katastrofu pro všechny zemědělce, jejichž políčka se nacházela na trase tahu. Migrace velkých stád je tak jako i na jiných místech v Africe vyvolána nepravidelným rozložením srážek. Po vydatném přídělu vody začne překotně rašit nová vegetace a zelené pláně se změní v prostřený stůl. Šťavnatá tráva je však rychle spasena a nastupující sucho spálí, co zvířata nesežrala. Býložravci se musí přesunout na nové pastviny a stáda následují i četní predátoři - lvi a hyeny.

Také dnes putují velká stáda podél vyschlých řečišť řek Auob a Nossib a zvedají oblaka zlatorudého prachu, který stoupá k nebi. Na březích řek ve stínu akácií, které jsou však schopné růst i na písečných dunách, se rozvalují rodiny lvů.

Typickým obyvatelem pouště je přímorožec jihoafrický, mohutná antilopa s rohy v délce přes jeden metr. Dokáže přežít s minimem vody díky vynikající termoregulaci, která udržuje tělesnou teplotu na příjemné výši. V poledním žáru se v jemném předivu vlásečnic, které protkávají ústní dutinu, přednostně ochlazuje krev přicházející do mozku. V té chvíli může teplota v ostatních částech těla stoupnout, čímž se vyloučí přirozená potřeba se potit a živočich neztratí cennou tekutinu.

Kde se nachází: Botswana, Namibie

Souřadnice: 24°46'54.3"S 19°56'25.4"E

GPS: -24.781750, 19.940389