Planeta Země - Majáky

Maják Öndverðarnes (Öndverðarnesviti)

Mys Öndverðarnes je nejzápadnějším bodem poloostrova Snæfellsnes. Když se auto ve kterém se vezla slečna Tea přiblížilo na jeho konec, tak první čeho si Tea všimla byl malý oranžový maják s červenou lucernou. I když maják stojí v divoké sopečné krajině, která připomíná, že sopka tady má hlavní slovo a skutečným pánem je tady příroda, tak je to krásný maják kterému to divoké okolí sluší.

Když se však Tea prošla za majákem, uviděla všude kolem ruiny chatrčí což jí udivilo. Chodila po této oblasti a přemýšlela o tom, jak to tehdy muselo být živé místo. Teď je všechno tiché, všechny příběhy, rozhovory, smích i slzy lidí, to všechno je dávno pryč.

Öndverðarnes bývalo v dávných dobách pulzující rybářskou stanicí s rybolovem a spoustou rybářských chatrčí. Byl zde také statek a kaple. Na jednom místě je dovedně vyrobená starověká kamenná studna zvaná Fálki nebo Gyrfalcon ke které vede 16 schodů. Údajně jsou v ní tři prameny, jeden se sladkou vodou, jeden s minerální vodou a jeden se slanou vodou. Podle pověsti však prý jsou ve studni tři studny, jedna se sladkou vodou, druhá se zdravou svěcenou vodou a třetí poskytuje pivo.

Při pohledu na moře a skalnaté lávové pobřeží slečna Tea žasne, jak silní a zdraví tito rybáři museli být. Od roku 1945 je Öndverðarnes opuštěný, ale když se Tea prochází podél pobřeží Öndverðarnes, nebo spíš nad ním, protože pobřeží je tak skalnaté, že je těžké uvěřit, že tady přistávalo mnoho malých veslic rybářů. Když se veslice se svým úlovkem dostaly na břeh, musely si rybáři dávat pozor, aby nepoškodili své čluny o skály na pláži. Rybáři táhli své čluny na břeh, dost vysoko na to, aby se k nim moře nedostalo. V kamenech na břehu jsou od kýlů lodí vidět tyto stopy. Jak těžký to musel být úkol.

Jedna islandská sága Jóna Árnasona hovoří o tom, jak na farmě Öndverðarnes žil muž jménem Sigurður, který skládal verše a svou poezií (kraftaskáld) dokázal kouzlit. Jeden studený čas se na moři kolem celého poloostrova vytvořil mrazivý zimní led, takže se z žádného místa neveslovalo na moře. V této oblasti není k dispozici žádné jídlo kromě toho, co se dá ulovit v moři, a lidé žijící na tomto poloostrově byli velmi těžce zasaženi tímto neštěstím. Když tuto oblast po nějaký čas blokoval led a nikdo nemohl rybařit, složil Sigurður kouzelnou báseň. Den poté, co Sigurður složil tuto báseň, povolil mráz a bouře způsobila, že se led rozpadl a proud ho odnesl na západ k oceánu. Obyvatelům této oblasti (Jöklarar) se ulevilo a poděkovali Sigurðurově básni za záchranu.

Pohled Stret View Google Maps

Jak se sem dostat

Chcete-li navštívit nejzápadnější bod poloostrova Snæfellsnes, jeďte na západ po hlavní silnici č. 54. Pak odbočte na silnici Útnesvegur č. 574. Nakonec odbočíte na silnici č. 579 směr Öndverðarnes která vás zavede až k pobřeží. Když odbočíte na seves dojedete k majáku Öndverðarnesviti, směrem na jih pojedete k majáku Svörtuloft.

Cesta na mapě AllTrails

https://www.alltrails.com/explore/map/ondverdarnesviti-285e19f

Č. Admiralita: L4540         Č. NGA: 18428

Název: Öndverðarnesviti

Poloha: Region Vesturland, Island

Ve vodách: Atlantský oceán

Souřadnice: 64°53'06.8"N 24°02'39.7"W

Pohled GoogleMaps Satelitní pohled

GPS: 64.885222, -24.044361

Výška věže: 5 m (16 stop)

Ohnisková rovina: 11 m (36 stop)

Dosah: bílá 11 NM

Charakteristika světla: dva bílé záblesky každých 10 s.

Rok výstavby: 1973

Stav: aktivní