Planeta Země - Nejslavnější kosmodromy

Bajkonur je vlastně takový praotec kosmodromů a nejstarším dosud fungujícím kosmodromem světa. Tady opravdu začala ta skutečná historie dobývání vesmíru protože právě odtud se lidstvo vydalo dobývat vesmír.

Musíme ovšem přiznat, že historie si občas libuje v neuvěřitelných souhrách náhod. Jméno Bajkonur se objevilo v souvislosti s vesmírnými lety už v roce 1848. Moskevské Gubernské vědomosti tehdy přinesly zprávu, že jakýsi Nikifjor Měščanin byl za rouhavé řeči o letu na měsíc odsouzen do vyhnanství ve vesnici Bajkonur. Ano, skutečně to byl ten dnešní Bajkonur.

Historie kosmonautiky se začala psát v roce 1957. Nastupuje noc. Koroljov usedá ke svému "osobnímu" periskopu. Jeho náměstek inženýr Leonid Aleksandrovič Voskresenskij pokračuje v řízení předstartovní přípravy. Nic mimořádného se neděje. "Zapálit motory!"

Zpod rakety vyráží rudý jazyk. Třicet metrů vysokou raketu pohlcuje plamen. Člověk který se na toto divadlo dívá poprvé, má dojem, že palivo vybuchlo, že je prostě konec.

"Start!" Najednou se z toho moře plamenů zdvíhá špice rakety. "To je báječné!" Dlouhé očekávání se mění v překypující radost.

"Odděluje se první stupeň…" Za několik minut by měla být družice na své dráze. Přibližně 90 minut po ukončení činnosti raketových motorů začal Sputnik za pomoci zabudované vysílačky vysílat pípavý signál na frekvencích 20,005 a 40,002 Mhz, což znamenalo úspěšné vypuštění družice na oběžnou dráhu Země.

Příslušníci štábu hlavních konstruktérů vycházejí z bunkru. "Zavoláme do moskvy," navrhuje kdosi. "Ne! To rozhodně ne!" zakazuje Koroljov. "Dokud se nám z druhé strany nevrátí, nemáme jistotu, že tam opravdu létá!"

Projekt PS byl dokončen tak rychle, že na postavení sítě sledovacích stanic nezbyl prostě čas. A v posledních dnech předstartovních příprav již nebylo možné dojednávat s armádou a s civilními geofyzikálními a astronomickými ústavy, aby se zapojily o sledování od prvního okamžiku.

Půldruhé hodiny po startu sedí Koroljov se svými nejbližšími ve vysílacím středisku kosmodromu. Konečně se z velké dálky ozývají signály družice, postupně zesilují a potom opět slábnou. "Teď to můžeme oznámit do Moskvy!"

V prvních hodinách po vydání oficiální zprávy musí pracovníci kanceláří TASS ve všech metropolích odpovídat na jednu otázku: "Ano, váha družice je správná – 8/3,6 kilogramů, nikoliv8,36 kilogramů, jak si myslíte. Žádná chyba tam není…" Vzhledem k malému a lehkému Vanguardu si málokdo dokázal představit takřka metrákový kufr ve vesmíru.

T- 00.01:30 hodin:

Voskresenskij: "Kontrola 2!" Podruhé kontrolují automaty telemetrické údaje o stavu rakety a kosmicé lodi.

T – 00.00:27 hodin:

Voskresenskij: "Země-paluba!" Od druhého stupně rakety a kosmické lodi se odklápějí všechny spoje, ve velitelském bunkru zhasla obrazovka s Gagarinem, Vostok 1 automaticky přešel na zásobování vlastní elektrickou energií, končí průplach palivových kanálů a spalovacích komor dusíkem.

T – 00.00:14 hodin:Voskresenskij: "Zážeh!"

Z dvaceti trysek motorů prvních dvou stupňů postupně vyrážejí oranžové plameny, raketa se chvěje, najednou je úplně zahalena kouřem, jako bychtěla celá shořet, potom dým klesá, raketa se stále otřásá v základech, zdá se, že se nemůže odpoutat od Země, ale motory ůpostupně nabývají na síle, buší o zem. Asi 14 sekund po zažehnutí motorů se od ptvního stupně odklápějí čtyři mohutná chapadla, která podpírala raketu.

Voskresenskij: "START!"

T+00.00:00 hodin: aketa se pomalu, metr po metru, zvedá nad startovací ramu, oranžovým plamenem bije o její železobetonovou konstrukci, až náhle zvyšuje rychlost.

Zarja: "Letí!"

Kedr: "Tak jedeme…! Všechno probíhá normálně, cítím se výborně, vše v pořádku!"

Zarja: "Čas 70.!" Korolov znamuje sekundy od startu.

Kedr: "Rozumím , sedmdesát. Cítím se výborně. Let pokračuje. Přetížení roste. Vše v pořádku!"

Zarja: "Sto! Jak se cítíte?"

Kedr: "Cítím se dobře. A jak vy?"

Zarja: "Z hlediska rychlosti a času vše v pořádku. Jak se cítíte?"

Kedr: "Cítím se dobře!"

Zarja: "Vše v pořádku. Raketa letí normálně."

"Když jsem proletěl hustými vrstvami atmosféry, byl automaticky odhozen aerodynamický kryt a odletěl. V okénkách jsem spatřil vzdálený povrc h Zhemě. Vostok právě letěl nad širokou sibiřskou řekou. Zřetelně jsm na ní viděl ostrůvky a břehy porostlé tajgou, kterou ozařovalo slunce. ,To je krása!' zvolal jsem mimoděk, ale hned jsem se vzpamatoval. Mým úkolem bylo dodávat pracovní informace, a ne se kochat přírodními krásami."

T+00.03.:00 hodin:

Kedr: "Kryt odhozen… Vidím Zemi… Trochu ještě roste přetížení. Cítím se výborně. Mám dobrou náladu."

Zarja: "Chlapík, výborně! Všechno probíhá dobře."

Kedr: "Nad Zemí pozoruji oblaka, drobné skupinky mračen i stíny od nich. To je krása! Taková krása!"

Zarja: "Slyším vás výborně! Pokračujte v letu!"

T+00.18:?00 hodin:

Kedr: "Nosná raketa se oddělila v 9 hodin 18 minut 07 sekund – podle plánu… Můj stav je dobrý.Parametry kabiny…"

Dohasl motor posledního stupně rakety. Vostok 1 se pohybuje na oběžné dráze se sklonem 64,95 stupně k rovníku ve výši 181-327 kilometrů. V kabině se rozhostilo naprosté ticho, jenom Zarja se stále ozývá. A kosmonaut cítí, že pluje v beztíží.

T+00.20:00 hodin:

Zarja: "Příkazy od dvcátého nejsou žádné. Let probíhá normlně." Koroljov je tedy spokojen.

Kedr: "Rozumím. Od dvacátého žádné příkazy. Sdělte mi vaše údaje o letu. Pozdravuji Blondýna!" To je přezdívka kosmonauta nadporučíka Alexeje Leonova.

Dé na kosmodromu jásají a jeden druhému blahopejí. První člověk ve vesmíru!

Feoktistov je však rozloben. Vypustit člověka tam nahoru nebylo problémem už dávno – ale vyřešit úspěšné přistání dalostrašně moc práce! A dokud se Gagarin šťastně nedostane zase zpátky, vyhráno nemáme! 

V sídlišti u Medvědího jezera, kde žijí rodiny kosmonautů, je zatím klid.

Valentina Gagarinová odvedla ráno Lenočku do školky a nyní přebaluje Galku. Potom k ní přichází Světlana Leonovová sbírat mateřské zkušenosti. Najednou zvoní u dveří bytu sousedka: "Valjuško! Zapni rádio! Jura je ve vesmíru!"

Šťastná žena prvního kosmonauta je tak zmatená, že si nejprve nemůže vůbec uvědomit, jak se rádio zapíná.

Za okamžik přibíhají další přátelé a sousedé. Ke Gagarinům se nastěhoval kosmický neklid.

T+00.50:00 hodin:

Kedr: "Mám dobrou náladu. Let pokračuje. Jsem nad Amerikou:"

T+01.08:00 hodin: V době, kdy se Vostok 1 blíží k Africe, zapínají automaty program řízení sestupu.

T+01.27:00 hodin: Automaticky se zapíná brzdící motor. Vostok míří k Zemi a začíná klesat. Když motor dohořel, od kulaté kabiny s kosmonautem se odděluje již nepotřebný úsek.

Kosmická loď prolétává atmosférou a její plášť se rychle rozpaloval.

Kosmonautův otec, truhlář Alexej Ivanovič, stále ještě neví, že muž, kterého celé lidstvo oslavuje, je jeho syn. Ráno odešel do Cerekve, asi deset kilometrů od Gžatska, kde pracuje na střeše restaurace.

U řeky mu převozník říká, že slyšel, že nějaký major Gagarin létá ve vesmíru. Avšak truhlář vysvětluje, že jeho syn ještě majorem není. "Cožpak nelétá málo Gagarinů? Taková už je doba."

Oba muži se přeplavili přes řeku, vypili číšku na zdraví Gagarina, který putuje dálavami neznámého vesmíru, a zajedli ji skopovým.

Truhlář brzy zapomněl na nějakého komického jmenovce a pustil se do práce. Mezitím se před domem v Gžatsku, kde Gagarinovi bydlí, shromáždilo celé město.

Začíná nejobávanější část letu – závěr sestupu. Opět jej řídí automaty.

Ve velké výšce nad Zemí se nad lodí otevírá nejprve výstražný padáček, následuje brzdící padák a nakonec hlavní padák. Kabina míří k zemskému povrchu svým pravým bokem. Předpokládá se, že dopadne rychlostí okolo deseti metrů za sekundu. Tato přistávací popoha by byla pro člověka nebezpečná. Proto se ve výšce asi 7 kilometrů křeslo s kosmonautem z lodi katapultuje a k Zemi se Gagarin snáší na svém vlastním padáku.

T+01.48:00 holdin:

První kosmonaut světa Jurij Gagarin se šťastně vrátil z vesmíru po108 minutách letu. Nedaleko kosmonauta stojí udivená žena s dítětem. Přivházejí i dalí lidé. Na nákladních přijíždějívojáci - od nich se Gagarin dovídá o svém mimřádném povýšení na majora. Za chvilku přilétá vrtulník pátrací skupiny.

   Teprve nyní mohou lidé na kosmodromu jásat, už je netrápí žádné pochybnosti. Prví člověk se vrátil z vesmíru.