Planeta Země - Majáky
Majáky nejsou jen ukazatelé směru. Námořníci v nich vidí laskavé oko přítele připomínající jim, že nebezpečí je už za nimi.
Maják na Matinicus Rock
Když
byl nezkušený Kevin Arsenaut přidělen jako pomocník na maják, o
kterém mevěděl zhola nic, zeptal se svých kolegů zpobřežní
hlídky, jaké to tam je. Jeden z nich ho ubezpečil, že tam za
každým stromem čeká dívka.
Kdyby Arsenaut četl výroční zprávu Správy majáků z roku 1891, věděl by, že na ostrůvku Martinicus Rock nerostou stromy ani keře, sotva nějaké stéblo trávy mezi kameny. Že není ničím jiným než neuspořádanou hromadou roztroušených skalisek, často bičovaných větrem a vzdouvajících se vln.
Vskutku, na holém ostrůvku se dařilo víc mejákům než rostlinám, neboť na jeho býběžcích byly vztyčeny dvě navlas stejné věže, aby ozařovaly nebezpečné vody Maine.
Avšak
na ostrůvku Mauricius Rock ženy opravdu byly, a pokud něčím
vynikaly, tak svou odvahou a statečností. Abbie Burgessová sem
připlula v šestnácti letech v doprovodu rodičů a mladších
sester. Abbie bude pomáhat svému otci, strážci majáku, s údržbou
a obsluhou světla a pečovat o svou matku, která je v důsledku
nemoci upoutána na lůžko.
V lednu roku 1856 se Samuel Burgess vydal člunem pro zásoby. Během jeho nepřítomnosti se strhla nenadálá bouře, která mu zabránila v návratu. O tři dny později vichřice zesílila a moře se rozlítilo natolik, že velká část ostrova zůstala pod vodou. Když do domu, kde bydleli, vnikla voda, Abbie svou matku a sestry přestěhovala na jediné bezpečné místo: na severní věž. Voda jí sahala až po kolena, ale ona se odvážila zachránit slepice, které stále pobíhaly po dvoře. Podařilo se jí to, kromě jediné. O chvíli později udežila strašlivá vlna která smetla dům i s kurníkem. Ženy uvězněné po čtyři týdny v majáku si musely vystačit s denním přídělem sestávajícím z mističky kukuřice a jedno vejce. Abbie udržovala světla rozsvícená. Konečně se bouře utišila. Samuel Burgess se vrátil na ostrov v obavách, že už svou rodinu nikdy neuvidí. Nakonec se však všichni šťastně shledali, živí a zdraví.
O
pět let později dostal Martinicus Rock nového strážce. John
Grant přijel v doprovodu svého syna Isaca, aby zde obsluhovali
maják. Rodina Burgessových se musela odstěhovat, ale Abbie na
majáku nějaký čas zůstala, aby nové strážce seznámila s jeho
fungováním. Mezi Abbie a Isaakem se zrodil milostný vztah, stejně
bouřlivý jako vlnobití Atlantiku. Abbie už Martinicus Rock nikdy
neopustila. Milenci se rok poté vzali a z manželského svazku se
narodily čtyři děti, které vyrůstaly mezi nemilosrdnými
vichřicemi.
Abbie
Burgessová zemřela v roce 1892. Ve svém posledním dopise napsala,
že se jí často zdá o starých lampách majáku, a kladla si
otázku, zda její duše bude střežit maják i poté, co opustí
její vyčerpané tělo.
Původní název: Matinicus Rock Lighthouse
Poloha: Maine, USA
Ve vodách: Atlantský oceán
Souřadnice: 43°47'00.6"N 68°51'18.0"W
GPS: 43.783500, -68.855000
Výška věže: 26 m
Ohnisková výška: 27 m (171 stop)
Dosah: 37 km (20 NM)
Charakteristika světla: bílý záblesk každých 10 s
Rok výstavby: 1927
Rozsvícen: 1946
Automatizován: 1983
Stav:
aktivní