cs

Planeta Země - Majáky

Majáky nejsou jen ukazatelé směru. Námořníci v nich vidí laskavé oko přítele připomínající jim, že nebezpečí je už za nimi.

Maják na Matinicus Rock

Když byl nezkušený Kevin Arsenaut přidělen jako pomocník na maják, o kterém mevěděl zhola nic, zeptal se svých kolegů zpobřežní hlídky, jaké to tam je. Jeden z nich ho ubezpečil, že tam za každým stromem čeká dívka.

Kdyby Arsenaut četl výroční zprávu Správy majáků z roku 1891, věděl by, že na ostrůvku Martinicus Rock nerostou stromy ani keře, sotva nějaké stéblo trávy mezi kameny. Že není ničím jiným než neuspořádanou hromadou roztroušených skalisek, často bičovaných větrem a vzdouvajících se vln.

Vskutku, na holém ostrůvku se dařilo víc mejákům než rostlinám, neboť na jeho býběžcích byly vztyčeny dvě navlas stejné věže, aby ozařovaly nebezpečné vody Maine.

Avšak na ostrůvku Mauricius Rock ženy opravdu byly, a pokud něčím vynikaly, tak svou odvahou a statečností. Abbie Burgessová sem připlula v šestnácti letech v doprovodu rodičů a mladších sester. Abbie bude pomáhat svému otci, strážci majáku, s údržbou a obsluhou světla a pečovat o svou matku, která je v důsledku nemoci upoutána na lůžko.

V lednu roku 1856 se Samuel Burgess vydal člunem pro zásoby. Během jeho nepřítomnosti se strhla nenadálá bouře, která mu zabránila v návratu. O tři dny později vichřice zesílila a moře se rozlítilo natolik, že velká část ostrova zůstala pod vodou. Když do domu, kde bydleli, vnikla voda, Abbie svou matku a sestry přestěhovala na jediné bezpečné místo: na severní věž. Voda jí sahala až po kolena, ale ona se odvážila zachránit slepice, které stále pobíhaly po dvoře. Podařilo se jí to, kromě jediné. O chvíli později udežila strašlivá vlna která smetla dům i s kurníkem. Ženy uvězněné po čtyři týdny v majáku si musely vystačit s denním přídělem sestávajícím z mističky kukuřice a jedno vejce. Abbie udržovala světla rozsvícená. Konečně se bouře utišila. Samuel Burgess se vrátil na ostrov v obavách, že už svou rodinu nikdy neuvidí. Nakonec se však všichni šťastně shledali, živí a zdraví.

O pět let později dostal Martinicus Rock nového strážce. John Grant přijel v doprovodu svého syna Isaca, aby zde obsluhovali maják. Rodina Burgessových se musela odstěhovat, ale Abbie na majáku nějaký čas zůstala, aby nové strážce seznámila s jeho fungováním. Mezi Abbie a Isaakem se zrodil milostný vztah, stejně bouřlivý jako vlnobití Atlantiku. Abbie už Martinicus Rock nikdy neopustila. Milenci se rok poté vzali a z manželského svazku se narodily čtyři děti, které vyrůstaly mezi nemilosrdnými vichřicemi.

Abbie Burgessová zemřela v roce 1892. Ve svém posledním dopise napsala, že se jí často zdá o starých lampách majáku, a kladla si otázku, zda její duše bude střežit maják i poté, co opustí její vyčerpané tělo.

Původní název: Matinicus Rock Lighthouse

Poloha: Maine, USA

Ve vodách: Atlantský oceán

Souřadnice: 43°47'00.6"N 68°51'18.0"W

GPS: 43.783500, -68.855000

Výška věže: 26 m

Ohnisková výška: 27 m (171 stop)

Dosah: 37 km (20 NM)

Charakteristika světla: bílý záblesk každých 10 s

Rok výstavby: 1927

Rozsvícen: 1946

Automatizován: 1983

Stav: aktivní