Planeta Země - Majáky
Majáky nejsou jen ukazatelé směru. Námořníci v nich vidí laskavé oko přítele připomínající jim, že nebezpečí je už za nimi.
Amédejský maják
V polovině 19. století začlenilo francouzské císařství Novou Kaledonii pod svou správu. Nějaký francouzský úředník rozhodl, že je tento ostrov, takový pozemský ráj, vhodný pro zřízení nápravného zařízení pro francouzské trestance. Protože ostrov Amédée v kolonii Nová Kaledonie byl vybrán jako nový cíl pro francouzské trestance, požádal v roce 1859 úřadující velitel Nové Kaledonie Jean-Marie Saisset vládu v Paříži, aby postavila maják, který by pomohl lodím plout do přístavu Nouméa (tehdejší Fort-de-France).
Vjezdu do přístavu nedávno založeného města Nuoméa bránil rozsáhlý útes. Proplout úžinou Boulari mezi stovkami korálových ostrůvků neustále se měnícím příbojem nebylo vůbec snadné a řada katastrof, například ztroskotání lodi L'Aventure, dala brzy podnět k vybudování majáku. S ohledem na nedostatek kameníků a jiných kvalifikovaných pracovníků v kolonii navrhla francouzská majáková komise postavit maják z prefabrikovaného železa, což byla v té době relativně nová metoda, kterou poprvé použil v roce 1841 britský konzultační inženýr Alexander Gordon pro maják Morant Point na Jamajce. Francouzský ministr pro námořnictvo a kolonie Prosper de Chasseloup-Laubat projekt schválil a dohlížel na něj Léonce Reynaud, který již navrhl mnoho majáků a který také navrhl původní Gare du Nord v Paříži. Kovové konstrukce byly vyrobeny za čtyři měsíce Rigoletem, který pak musel postavit věž v 19. pařížském obvodu jako ukázku její stability. Maják zůstal v Paříži od července 1862 do června 1864 a stal se oblíbeným cílem procházek Pařížanů. V roce 1864 byl maják rozebrán a jeho kusy byly zabalené do 1200 beden vážících 810 tun. Tyto bedny byly přepraveny do Le Havre na člunu a poté odeslány do Nové Kaledonie, kam dorazily v listopadu 1864.
Maják byl postaven na ostrově Amédée smíšeným týmem francouzských vojáků a místních dělníků pod vedením Louise-Émile Bertina, později hlavního námořního architekta pro Francii a Japonsko. Poprvé byl zapálen 15. listopadu 1865, v den svaté císařovny Eugénie , manželky Napoleona III.
Díky tomuto světelnému znamení mohly lodě s vězni nadále připlouvat do Nové Kaledonie bezpečně. Kdo ví, třeba nějaký francouzský občan zahlédl při procházce Paříží tento maják a o něco později pozoroval jeho světlo z vězeňské cely ve městě Nuoméa.
Z Amédejského majáku se dá poslat dopis. Nachází se v něm totiž malá pošta, která vydává vlastní známku věnovanou majáku. Když se budete chtít rozhlédnout z vršku majáku, tak budete muset na ochoz pod lucernou vystoupat po točitém schodišti 247 litinových schodů. Ten pohled však za to stojí.
Pro fanoušky majáků se Nová Kaledonie může pochlubit jednou z nejvyšších litinových věží na světě Už je však čas vydat se k dalšímu, tentokrát již možná opravdu tomu nejkrásnějšímu majáku.
Č. Admirality: K4802.1 Č. NGA: 3644
Původní název: Phare Amédée
Anglický název: Amédée Lighthouse
Poloha: ostrov Amédée, Nová Kaleonie, (Francie)
Ve vodách: Korálové moře, Tichý oceán
Souřadnice: 22°28'38.4"S 166°28'04.9"E
GPS: -22.477326, 166.468036
Výška věže: 56 m (184 stop)
Ohnisková výška: 52 m (171 stop)
Dosah: 37 km (20 NM)
Charakteristika světla: dva bílé záblesky každých 15 s
Rok výstavby: 1862-1865
Rozsvícen: 1865
Automatizován: 1985
Stav:
aktivní