cs

Planeta Země - Jeskyně

Když Země, příroda a čas čarují, vytvářejí neuvěřitelné poklady ukryté hluboko v podzemí.

Jeskyně Artà

Sál tisíce sloupů, Sál Královny sloupů, Vlajkový sál, Kámen briliantů, Napoleonova hrobka, Bronzový sloup, Růžencová kaple, Cypřiš. Je to hra stalaktitů a stalagmitů v prostoru Pekla a Ráje. Slečna Tea prochází tímto úchvatným představením vody, kamene a času na ostrově Mallorca ve Středozemním moři a v úžasu tady hledí na půvabnou a štíhlou, 22 metrů vysokou Královnu sloupů, která se uprostřed svého salonu snaží celé věky dosáhnout až ke kamenné klenbě, od které ji dělí pouhých 50 cm. Roste rychlostí 2 cm každých 100 let. Tak ji čeká už jen nicotných 5.000 let. Tato královna je světovým unikátem a od svého objevení přilákala do Artà řadu přírodovědců a geologů. Přes jejich snahy však o sobě odmítá příliš prozradit, a na otázku kolik jí je let, jako správná dáma zatím neodpovídá. V roce 1841 za ni dokonce nabídla jedna anglická společnost majitelům jeskyně horentní sumu 20.000 liber šterlinků. Slečna Tea si nedokáže představit, jak se něco tak křehkého a dlouhého chystali z bezčetných zákoutí jeskyně vynést, aniž by Královnu, nebo její okolí nepoškodili. Prý jednoduše, provrtanou dírou ve stropě. Ale i to vidí Tea jako velice nebezpečné. Angličtí Gentlemani si s tím však nakonec nemuseli lámat hlavu, protože majitelé jeskyně jejich velkorysou nabídku velkoryse odmítli. A sami angličtí gentlemani určitě seznali, že Královně to více sluší v jejím temném království.

O pár kroků dále, ve vlajkovém sále, visí na její počest rozevláté Kamenné vlajky. Nikdo za ně sice žádné závratné částky nenabídl, ale znalci si jich pro jejich neobvyklý tvar cení možná ještě více. Popravdě, ony jsou ten opravdový unikát jeskyní Artà. Z bočních stěn sálu visí krápníkové útvary připomínající zámecké lustry a pozadí dominuje skupina sloupů podobná kolosálním varhanům. Do tohoto majestátního, ale ponurého prostoru zasadil malorský básník Miguel Costai Llobera svou nejslavnější tragickou báseň. 

Jeden z jejích veršů je tu zvěčněn do kamenné desky. Vyznívá z něj podivná směs smutku i závisti ohromených skal, které byly svědky toho, jak z těla Nuredduny, mladé ukamenované dívky, prchá život. Do nekonečna nyní šeptem opakují: "Za letmý tlukot tvého srdce, které s úzkostí dohasíná, svůj staletý klid bychom vyměnily". Nemohou, tak jako my, opustit svůj tichý, tmavý svět a vyjít do oslňujícího prostoru, na jehož modrém obzoru se stýká moře s oblohou.

Slečna Tea si dokáže těžko představit údiv a strach prvního člověka, který se vyšplhal až k tmavému chřtánu jeskyní Artà a tam se svou ohnivou loučí projasnil hranici tmy a světla, která oddělovala jeho prosluněný svět od neznámého podsvětí.

Že byly jeskyně Artà navštěvovány odnepaměti, víme. Mohli jsme však vědět více. Řada předmětů, které se v rukou paleontologů a antropologů mohly proměnit v cenné informace, totiž skončila v mořských vlnách. Možná už za ta staletí a tisíciletí nepůsobily příliš esteticky, a tak byly vyneseny v rámci úklidu před sezonou, před příchodem prvních turistů v 19. Století. Do těch dob o jeskyně příliš velký zájem nebyl. Občas jich využili, později pašeráci, a pak také jeden kutil Jeroni Bernard i Solà, který si roku 1795 poznamenal: " Jeskyně nikdo nevyužívá, ale kameny z nich jsou velmi dobré na drobné práce, jak jsem si doma vyzkoušel. Lehce získávají lesk, jsou průhledné a mohou se i barvit". Roku 1876 se jeskyním konečně dostalo fundované pozornosti geologa Edouarda Martela, který je navštívil na doporučení arcivévody Ludvíka Salvátora. Konečně byla jejich jedinečnost vědecky potvrzena a rostoucí věhlas k nim přitáhl pozornost takových osobností, jakými byli Victor Hugo, Alexandre Dumas nebo Jules Verne. 


  Tady se prý zrodila myšlenka na Cestu do středu Země. V informačním materiálu za 1 pesetu z roku 1929 stojí pyšný reklamní slogan v angličtině, "Artà, the largest Caves in the world!" Jeskyně Artà zcela jistě největšími jeskyněmi na světě nejsou (hned sousední Caves de Drach se považují za větší), ale komu by vadily podobné detaily na konci třicátých let, kdy na Malorce bylo nemožné možným, kdy se ostrov jevil světu jako znovuobjevený poklad a kdy ohromení cizinců nad místními divy naznalo mezí. A tak zatímco si inženýr Antoni Parietti Coll cvičí svého inženýrského génia při budování silnice na Formentoru, k takzvaně největším jeskyním na světě se prokousává další úctyhodná spojnice. Turisté si od té doby mohou vychutnat cestu k Artà lodí nebo autem a onu lživou reklamu z roku 1929 snad prominuli ve chvíli, kdy se před jejich očima začalo odehrávat úžasné představení jeskyní Artà.


Ale už je čas podívat se, co ukrývá další jeskyně. Slečna Tea věří, že na ni čekají v nitru Země další úžasná překvapení, na která se už moc těší. A těšit se s ní můžete i vy.

Cesta na mapě AllTrails

https://www.alltrails.com/explore/map/coves-d-arta-07a9d3f

Poloha: Mallorca, Baleárské ostrovy, Španělsko

Souřadnice: 39°39'22.0"N 3°27'04.1"E

GPS: 39.656111, 3.451139