Planeta Země - Majáky

Maják Stannard Rock

Tohoto nejosamělejšího majáku v Severní Americe se moře nikdy ani nedotklo. Přesto odolal nárazům více než devítimetrových vln, poradil si s více než tři metry silnými ledovými krami a přestál větry tak silné, že se jeho strážci museli přivázat provazy, aby je neodnesly. Ale jeho světlo nikdy neozařovalo nic jiného, než sladkou vodu.

Uprostřed Hořejšího jezera se pod vodou skrývá hora. Vyčnívá sotva metr nad hladinu, více než čtyřicet kilometrů od pevniny. V roce 1835 ji nečekaně objevil kapitán Charles Stannard a roztřásl se strachy, jako by uviděl přízrak. Později, když už Velká jezera křižovalo více obchodních tras, tady bylo umístěno světlo, aby varovalo před nebezpečím. Postavení majáku však předcházela spletitá a nákladná cesta. Dvacet let se jednalo a dalších pět pracovalo.

Čas na Stannard Rock plynul svým vlastním tempem. V roce1904 se strážci majáku Edward Chambers a jeho tři pomocníci dozvěděli o vítězství Theodora Roosevelta až pět týdnů po prezidentských volbách. Tutéž zimu se loď, která je měla převézt na pevninu, kvůli ledu o měsíc zpozdila. Když na Stannard Rock konečně dorazila, všichni čtyři muži, zoufalí a hladoví, se právě s malým člunem chystali podniknout sebevražednou cestu přes zamrzlé jezero.

O něco později byla na skále zřízena rozhlasová stanice, díky které se stesk zdejších strážců zmírnil. Krátké vlny utvářely nad vodou most ze slov klenoucí se až k jejich kolegům v majáku Marquette. Ti sídlili na pevnině a četli osmělým strážcům dopisy od jejich manželek, telegramy pobřežní hlídky a novinové články, které je udržovaly ve spojení se světem.

Budoucnost majáku na skále Stannard Rock byla poznamenána tragickou událostí. V noci z 18. na 19. června 1961 otřásl jeho skladištěm strašlivá výbuch přiživený čtyřmi tisíci litry benzínu a propanu. Walter Scobie zrovna spal v hořejší místnosti, se okamžitě probudil a prudce vyskočil ze svého lůžka. Oscar Daniel – údržbář, který nastoupil předešlého dne – uvízl pod dveřmi. Když Rivhard Horne uviděl, jak proud unáší záchranný člun, vrhl se do vody, aby se ho pokusil dostat zpět. Strážce William Maxwell neměl štěstí a na místě zahynul. O tři dny později se ledoborci Woodrush podařilo připlout až k majáku. Kvůli hustému dýmu se nikomu z posádky nepodařilo proniknout do věže, nicméně venku našli tři muže schoulené pod plachtou. Strážci majáku přežili na přístavním můstku díky sklenici s kečupem a dvšěma plechovkám fazolí.

I když byl maják opraven, nikdo už v něm nikdy nebydlel. Nejosamělejší stanice v Severní Americe zůstala ještě opuštěnější.

Vždycky je něco za něco. Práce strážce majáku na Stannard Rock byla nebezpečná, ale nějakou výhodu přece jenom měla. Útes je jedním z nejlepších míst v Americe pro lov pstruhů. Rekord v nejdéle trvající službě na Stannard Rock drží Elmer Sormunen, který vykonával profesi pomocného strážce nepřetržitě jedenadvacet let, až do odchodu do důchodu. V roce 1957. Kdo ví, kolik pstruhů tady ulovil.

Původní název: Stannard Rock Lighthouse

Poloha: Michigan, USA

Ve vodách: Hořejší jezero

Souřadnice: 47°11'00.6"N 87°13'30.4"W

GPS: 47.183510, -87.225120

Výška věže: 30 m

Ohnisková výška: 31 m

Dosah: 18 NM

Charakteristika světla: bílý záblesk každých 5 s

Rok výstavby: 1877-1883

Rozsvícen: 1883

Automatizován: 1962

Stav: aktivní