Planeta Země - Nejkrásnější železniční nádraží

Hlavní nádraží Tokio

Slečna Tea si prohlíží halu starého hlavního nádraží v Tokiu, které si dodnes zachovalo vzhled z doby svého otevření v roce 1914. Tokyo Station se svým krásným designem z červených cihel je slavným symbolem Tokia. Nádražní budova byla navržena moderním architektem Kingo Tatsunem, stavba nádražní budovy začala v roce 1908 a pro provoz byla otevřena v roce 1914. Když v roce 1923 udeřilo velké zemětřesení v Kantó, tokijská stanice nebyla poškozena, a tak se stala místem evakuace. Během náletů v Tokiu během 2. světové války v roce 1940 byla nádražní budova těžce poškozena, ale byla obnovena v roce 1947. Poté, v důsledku japonského období vysokého ekonomického růstu, získala stanice rozsáhlou síť železničních tratí, včetně metra.

Tímto nádražím denně projede na 4.000 vlaků. Slečna Tea však zařadila toto nádraží mezi ty nejkrásnější, ne pro vlastní budovu, ale kvůli soše psa Hačiko a jeho příběhu. Když vám někdo v Tokiu řekne sejdeme se u Hačika, je skoro hanbou nevědět, kam se dostavit. Je to nejoblíbenější místo srazů v tokijské pulsující čtvrti Šibuja. U bronzové sochy věrného psa si totiž lidé dávají sraz už více jak pěkných 80 let.

Cože? Vy neznáte příběh o Hačikovi? Tak to musíme honem napravit.

Není mnoho psů, jimž by byl zbudován pomník. Hachiko patří k této malé hrstce. Ve dvacátých letech patřil Hachiko univerzitnímu profesorovi Hidesaburu Uenovi. Každý den po práci Hachiko čekal na svého páníčka na nádraží v Shibuyi – tam, kde dnes stojí jeho pomník. Když Ueno v roce 1925 zemřel během přednášky na následky krvácení do mozku, odstěhovala se vdova po profesorovi z Tokia – psa ovšem předala příbuzným z japonské metropole. Hachiko zůstal svému pánovi věrný až za hranice smrti. Až do svého vlastního skonu 8. března 1935 se každý den vracel na stejné místo na nádraží v Shibuyi. První roky ho tu považovali spíše za narušitele klidu, postupem času se však začali nádražní zaměstnanci se psem přátelit. V roce 1928 pes dokonce získal vlastní kout k odpočinku. Ještě za svého života se stal Hačiko legendou: o jeho smrti informovala japonská média po celé zemi. Příběh o věrném psu Hačikovi je natolik pravdivý a patří zaručeně k těm nejsmutnějším. A vy ho určitě dobře znáte.

Možná ale nevíte, že má svým způsobem taky šťastný konec. Před několika roky totiž vznikla v kampusu Tokijské univerzity socha, kde se Hačiko a jeho pán, profesor Ueno, po letech konečně shledali. Společná socha vznikla k památce výročí 90 let od smrti pana profesora a 80 let od chvíle, kdy zemřel jeho čtyřnohý druh. Sochu najdete snadno, když vstoupíte hlavní branou do prostor Zemědělské fakulty a zaměříte svůj pohled vlevo. Protože je stále celkem nová, neví o soše ani spousta Japonců. Může být pro vás takovou malou odměnou jako pro slečnu Teu. Pohled na toto setkání po letech ji udělal velkou radost.

Ale už je čas vydat se za dalším klenotem železniční architektury. A věřte, že i tentokrát to bude umělecké dílo. 

Kde se nachází: Tokio, ostrov Honšú, Japonsko

Souřadnice: 35°39'32.6"N 139°42'02.2"E

GPS: 35.659056, 139.700611