Planeta Země - Nejkrásnější železniční tratě

Červená ještěrka

   Jakub je občas tázán, která železnice na světě je nejkrásnější nebo nejzajímavější. On upřímně odpovídá, že neví, neboť krása míst, stejně jako půvab se měřit nedá a nezajímavých míst na Zemi není. Jakub a slečna Tea si opravdu myslí, že v každém koutě světa je možné najít něco pozoruhodného. V této jejich víře je opět utvrdila návštěva Metláví.

   Metláví je na první pohled šedivé zaprášené město v západní části středního Tuniska, kde se už od konce 19. Století těží velké množství fosfátů. Zdálo by se, že je nejrozumnější vyhnout se mu velkým obloukem. Jenže slečna Tea už ví, že Metláví je také výchozí stanicí historického vlaku Červená ještěrka, který odtud každý den vyráží do soutěsky Seldža. Protože si nechce nechat ujít tuhle vyjížďku, spěchá na nástupiště, kde stojí několik hnědých vagonů, které čekají na své cestující. U každých dveří stojí stevard, ochoten splnit jakékoli vaše přání.

   Vlak si nechal postavit tuniský bej v roce 1910 a jezdil s ním z Tunisu do své letní rezidence v Hammam Lifu, východně od hlavního města. O 85 let později v roce 1995 byla souprava zrestaurována do původní podoby a začala jezdit po úplně jiné trati, aby turistům udělala radost, zpřístupnila jim nádherné přírodní scenérie a skalní útvary.

První a poslední vagon jsou stejné, jen uvnitř zrcadlově obrácené. Úplně vepředu a vzadu jsou stání pro koně a v rohu vysoká židle pro ozbrojeného strážce, který průzory ve věžičce nad střechou vagonu mohl kolem dokola pozorovat okolí. Ve druhé polovině těchto vagonů s jednoduchým interiérem z bíle natřených prken jsou prosté dřevěné sedačky, původně určené pro služebnictvo. Třetí vůz má také jednoduché lavice, ale s bílými potahy, a celý je obložený leštěným dřevem. V dalším vagónu je půlkruhový bar s vycíděným mosazným pultem, toalety a dvě uzavíratelné kupé s plyšovými sedadly. Pátý vagon je ten nejluxusnější. Tvoří ho salon s jednotlivými křesly potaženými starorůžovou látkou se zlatými hvězdami, druhá toaleta a další salon, tentokrát se sofa a klubovkami v černé kůži.

Slečna Tea už dávno ví, jak dokáže být každá poušť krásná. Přesto jí to znovu pokaždé překvapí. Jakub a slečna Tea míjejí bizarní skalní útvary, jedou nad údolím malého potůčku, kolem malých oáz s několika palmami, vidí pasáka s jeho stádem, projedou několika tunely. Na dvou obzvlášť povedených místech vlak na chvíli zastaví. Na některé cestující čeká u horní stanice v Seldže džíp. Slečna Tea však patří k těm šťastnějším, kteří si jízdu vlakem mohou zopakovat ještě jednou při zpáteční jízdě do Metláví. Věru příjemné opakování.

Ze všech vlaků, které slečna Tea poznala je nejlepší vždy ten, který má za pár minut odjezd. Všechny mají své kouzlo, ale právě ten poslední ji poveze do neznáma a to z něj dělá ten nejlepší vlak na světě. Tak už je čas na další, ten nejlepší vlak na světě.

Název vlaku: Červená ještěrka (Red Lizard)

Oblast: západní část středního Tuniska

Souřadnice: 34°23′37″N 8°20′36″E 

Trasa: Metláví (Metlaoui) (Al Mitlawi) – soutěska Seldža (Selja)

Čas jízdy: 1 hodina 45 minut jedním směrem