Planeta Země - Meteoritické krátery
Většina meteoritů shoří v atmosféře. Ovšem ty co dopadnou až na zem, občas udělají pořádnou díru.
Kráter Kamil
Některá místa na Zemi nejsou díky svým podmínkám zrovna frekventovaná, například v nehostinné Sahaře. Snadno se tedy může stát, že se zde některé věci utají docela dlouho. Klidně i pár tisíc let. Tak se to stalo i v případě tohoto úžasného impaktního kráteru,který je i dnes na povrchu dobře viditelný.
Když to uslyšela slečna Tea, tak milý kráter utěšovala slovy, ty jsi ještě takový mladíček a tak dlouho jsi byl přehlížený. Nyní si to však vynahradíš, neboj se. Možná se ti to ani nebude líbit. Budeš tu mít plno lidí až ti půjde hlava kolem. Vlastně, až ti budou prohrabávat kráter kolem dokola.
Poprvé objevil kráter koncem roku 2008 pomocí satelitních snímků bývalý italský kurátor umění Vincenzo de Michele, když najel kurzorem počítače na podezřelý kruhový objekt. Nazval ho po nedaleké hoře Kamil. Protože to už od začátku vypadalo na senzační objev, nebylo tedy na co čekat. První expedice, složená z egyptských a italských vědců, se na místo vydá hned následující rok. Nejen známý odborník na meteority Luigi Folco na místě nevěří vlastním očím. Kamil je totiž jedním z nejzachovalejších kráterů, které na Zemi můžete najít. Možná i proto, že mezi podobnými útvary je celkem mladíkem – geologické procesy ho ještě nestihly příliš zahladit. Kráter má průměr 45 metrů, původně byl hluboký asi 16 metrů (část již zasypal písek), má kolem sebe velmi pravidelný, 3 metry vysoký lem. Vesmírný vetřelec mohl být velký tak jeden a půl metru, vážil 5 až10 tun a pravděpodobně dopadl na Zemi rychlostí asi 3,5 km/s.
A co se s ním stalo pak? Rozletěl se na tisíce kousků plných železa, které vědci po objevu kráteru sbírají všude kolem. A úroda je to pořádná, jen v oblasti do 14,7 kilometru od středu kráteru najdou asi 58.000 fragmentů, dohromady vážících skoro 2 tuny. Explozí vytvořil meteorit kolem kráteru paprsky, které jsou dobře vidět dodnes. Na Měsíci nebo na jiných planetách s tenkou atmosférou jsou tyto paprsky zcela běžné. Na Zemi je to raritou.
Protože záblesk vyvolaný dopadem byl dobře pozorovatelný do vzdálenosti až přes 1.000 km, událost pravděpodobně pozorovali lidé obývající oblasti současného Egypta a Súdánu.
Jak se sem dostat
Slečna Tea vám odpoví - těžko. Nevede sem žádná silnice ani prašná cesta. Její zkušenost, kterou udělal táta Jakub je: zaletět do města Mut kde je letiště Dakhla. Tady najít zkušeného řidiče a průvodce, který ví jak se dostat ke kráteru Kamil. Už tam má vyjeté koleje v písku, které vydrží dlouho, alespoň do první velké písečné bouře, a ty jsou tady prý skoro každý měsíc. A jak najde cestu po takové písečné bouři? Těžko. Jede prý po paměti a instinkt mu říká kudy má jet. To jsou prostě zkušenosti dané dlouhým životem v poušti. Vždyť je to cesta dlouhá jen pár set kilometrů pouští.
Ale už je čas podívat se na další impozantní vesmírné dílo. V každém z nás je přece kousek zvídavého objevitele. Tak pojďte objevovat nová místa, kam dopadl na naši Zemi meteorit.
Kde se nachází: guvernátor Nové údolí, Egypt (necelý kilometr od Súdánské hranice)
Souřadnice: 22°01'06.0"N 26°05'15.7"E
GPS: 22.01834, 26.08764
Průměr: 44,8 m (147 ft)
Hloubka: 15,8 m (52 ft)
Stáří: 5 tisíc let