cs

Planeta Země - Pouště

Pouště mají podmanivou sílu, kterou zasahují lidskou duši hlouběji, než jakákoliv jiná krajina.

Lençóis Maranhenses

Když se slečna Tea chystala na návštěvu pouště v národním parku Lençóis Maranhenses v Brazilii, Jakub jen tak prohodil: "nezapomeň si vzít plavky". Tea nad tím přemýšlela, ale protože táta nikdy nemluví jen tak, raději si je přibalila. Ovšem to co přišlo na poušti, to nečekala. Uviděla zde oblast s těmi nejbělejšími písečnými dunami na světe a mezi nimi mnoho kouzelných modrých lagun. A jak posléze zjistila, jsou to sladkovodní, a velice příjemné laguny s prohřátou vodou. Velmi často můžete slyšet nebo číst, že je to ráj na Zemi. Protože slečna Tea ještě neumřela a nebyla v ráji, tak toto přirovnání nemůže použít. Pro ni je to překrásné místo plné pohody, kde se cítí velice dobře.

Park Lençóis Maranhenses se nachází na severovýchodním pobřeží Brazílie ve státě Maranhão podél pobřeží Atlantského oceánu. A nyní pro ty kteří milují, nebo nemohou postrádat přesnější údaje: Park zahrnuje 70 km pobřeží, má rozlohu 155.000 ha, z toho celých 90.000 ha tvoří tyto zvlněné velkolepé sněhově bílé písečné duny. Zatímco velká část parku má vzhled pouště a přestože se o parku Lençóis Maranhenses často mluví jako o brazilské poušti, o poušť se ve skutečnosti nejedná. Oblast přijme asi 1200 milimetrů deště za rok, zatímco pouště, podle definice, obdrží méně než 250 milimetrů ročně. Asi 70 % těchto srážek se vyskytuje v období od ledna do května.

Co stojí za krásou tohoto přírodního úkazu? Odpověď je pro Jakuba poměrně jednoduchá, je to vítr a déšť.

Slečna Tea však ví, jak to opravdu vzniklo.

Dvě blízké řeky Parnaíba a Preguicas nesou písek směrem k pobřeží Atlantiku, kde se pak hromadí. Během suchého období vane vítr směrem do vnitrozemí a unáší zrnka písku až 50 kilometrů zpět na pevninu. Tam vytváří vítr písečné duny, které se tyčí do výšky několika metrů. Tato poušť se vytvořila během pozdního čtvrtohorního období. Během období dešťů, mezi lednem a červnem, bouře zaplní prostory mezi dunami sladkovodními lagunami o délce až 100 metrů a někde i 3 metry hluboké. Tyto laguny tvoří dohromady celých 41 % plochy parku. Vodě v lagunách brání odtékat vrstva nepropustné horniny nacházející se pod písčitým povrchem. A tímto vzniká takováto krása. 

Není ti to náhodou jedno, jak to vzniklo? Ano je, ale musím přece dbát na svou pověst inteligentní dívky. Ale raději něco praktického.

Nejlepší doba pro návštěvu parku je po období dešťů od května do září, kdy jsou laguny plné vody. Nejvíce vody však mají mezi červencem a zářím. Od října začínají pomalu vysychat a plnit se začnou opět s příchodem dešťů v únoru. Když se vrátí období sucha, tůně se rychle vypaří a ztratí až 1 metr hloubky za měsíc.

Po tomto proslovu se Tea rozběhla k nejbližší laguně, skočila do vody a jen s úsměvem řekla: "Laguny mají příjemnou teplotu mezi 27,5 °C a 32 °C."

Jak se tam dostat:

Nejbližší mezinárodní letiště je ve městě São Luís. Odtud je to do národního parku Lençóis Maranhenses přibližně 200 km (autem 3 hodiny jízdy). Park je přístupný z měst Barreirinhas, kde je také malé letiště, Atins a Santo Amaro do Maranhão, kde se dají rezervovat výlety do parku.

Cesta na mapě AllTrails

https://www.alltrails.com/explore/map/lencois-maranhenses-907edb0

Poloha: stát Maranhão, Brazílie

Souřadnice: 2°29'21.3"S 43°04'52.0"W

GPS: -2.489250, -43.081111