Planeta Země - mosty

Leonardův most

   Asi 20 km jižně od norského hlavního města Osla se nad rušnou dálnicí E18 u městečka Ski vypíná s překrásně klenutými tvary lávka pro pěší a cyklisty. Její oblouk má rozpětí 40 m a světlou výšku 5,7 metrů. Její historie vás možná překvapí.

   Sultán Bajazet II. chtěl propojit dvě části Cařihradu (dnešního Istanbulu) mostem nad průlivem Bospor. Italský malíř Leonardo da Vinci v roce 1502 pro něj vypracoval návrh tohoto mostu známý jako "Most Zlatého rohu" nebo "Královna mostů". Navrhl tehdy most s nebývalým rozpětím 420 metrů (720 stop), za použití metod lisovaného luku. Tyto metody se nepoužívaly ještě dalších 300 let. Protože byl návrh mostu pro tehdejší stavitele příliš pokročilý, nemohl být postaven. Mnohé z da Vinciho konceptů předběhly dobu o stovky let a tento most je toho dokonalým příkladem.

   Po staletí se zdálo, že most Golden Horn zůstane jako koncept a nikdy nebude dokončen. Asi o 500 let později, v roce 1996, viděl norský umělec Vebjorn Sand náčrt mostu v muzeu vystavující da Vinciho architektonické a inženýrské nápady. Sand byl tou pravou osobou pro vzkříšení projektu Golden Horn Bridge. Když Vebjørn viděl kresbu, řekl: "Bylo to jako najít nehranou Mozartovu symfonii" a byl nucen ji oživit. Navrhl, aby byl most postaven v Norsku, a obrátil se na Norskou správu veřejných komunikací (NPRA). Tam se jeho návrh zalíbil a tak již v roce 1997 začala práce na jeho stavbě. Most byl dokončen v roce 2001 a tak dnes tento most sjednocuje minulost se současností a je směsí mezi funkčním a estetickým. Stavba si vyžádala roky úsilí, ale, prostě se to muselo postavit.

   Leonardův most je menší než původní da Vinciho návrh, který měl mít oblouk o rozpětí 234 m a světlé výšce 40. Kdyby byl most přes Bospor postaven, byl by z kamene, ale v Norsku je běžným stavebním materiálem dřevo, a tak bylo zvoleno právě ono. Zkosené, zahnuté tvary byly vytvořeny z lepených nosníků vytvarovaných pomocí počítačem řízených brusek. Mostovku lávky chrání nepromokavá membrána a povrch odolný proti opotřebení. Na tři oblouky se použilo zhruba 90 m3 dřeva, ačkoli do požadovaného tvaru se nakonec ořezalo asi 40 m3. Na pozvolna klenutou mostovku se spotřebovalo asi 120 m3 lepeného dřeva. Mosty v Norsku musí mít životnost minimálně sto let. Té ale u Leonardova mostu nebylo možné dosáhnout, proto mu byla udělena zvláštní výjimka životnosti čtyřiceti let.

Slečna Tea však věří, že i tento most zde bude stát také minimálně těch sto let.

Cesta na mapě AllTrails

https://www.alltrails.com/explore/map/leonardo-da-vinci-bridge-c24cd76

Poloha: Norsko

Souřadnice: 59°43'08.1"N 10°47'03.4"E