Planeta Země - Extrémní letiště

Letiště Lukla

Jakub a slečna Tea mají namířeno do Lukly. Slečna Tea slyšela od táty, že jsou dvě možnosti jak se tam z Káthmándú dostat. Ta první je týden trvající trasa z vesnice Džiry. Ta druhá možnost je sednout do letadla a po hodině letu vysedat v Lukle. Vzhledem k tomu, že má slečna Tea ještě krátké nožičky na týdenní tůru, navrhla Jakubovi cestu letadlem.

Když při odbavování na Kádhmándském vnitrostátním letišti uviděla slečna Tea před nastupováním do letadla samotného kapitána onoho letadla, rozeběhla se k němu, zatahala ho za rukáv a řekla, "ahoj, já jsem Tea a s tátou poletíme do Lukly. Přistaneš tam s námi bezpečně?" "Těší mě, že tě poznávám. Já jsem Kody. Jedete se podívat na Everest?" "Hmm, to možná také." "A proč ještě tam letíte?" "Tata říká, že tam jdeme hledat štěstí." "Když s tátou hledáte štěstí, to ti tedy musím prozradit jedno tajemství. Toto je kouzelné letadlo. Dokáže přistávat a startovat na velmi krátkých drahách. A nikdy nespadne. Až se budete vracet, tak vás donese zase zpět. A když najdete to štěstí, tak mi ho kousek dáš. Platí?" "Dohodnuto."

Když se kapitán chystal nastoupit, jeden cestující mu položil otázku. "Je to letiště kam letíme opravdu nebezpečné?" Kapitán mu odpověděl. "To jsou jen pomluvy těch cestujících, kteří let přežili. Od těch druhých nic takového neuslyšíte." Otočil se a odcházel. Jen na Teu mrkl jedním okem. Když uviděla slečna Tea udivený výraz onoho cestujícího, tak najednou musela rychle něco hledat hodně hluboko ve svém baťůžku. A potom, že prý piloti nemají smysl pro humor.

Turbomotory zavrčí a letoun rychle začne nabírat výšku. Slečna Tea vidí zvlněnou krajinu středního Nepálu, překrásná terasovitá políčka, zalesněné kopce i hluboká údolí. Těsně před přistáním v Lukle trup letadla téměř olízne špíčky stromů v tříapůltisícovém průsmyku a piloti zahájí prudký sestup. V tuto chvíli již není návratu, letadlo už může jen přistát, nebo se rozbít o protější svah. Slečna Tea vidí z předního okna jak se podezřele krátký pruh asfaltu přibližuje a ... Letadlo v mžiku poměrně hladce přistává. Ranvej stoupá do kopce, který pomáhá letadlo zbrzdit.

Když se při zpáteční cestě chystala slečna Tea nastoupit do letadla, přišel ji pozdravit kapitán a také se s úsměvem zeptal. "Našla jsi s tátou to hledané štěstí?" "Ano, našli jsme ho, ale ty ho prý nepotřebuješ." "Jak to?" "Táta říká, že ty ho už máš. Děláš práci která tě baví a létáš si v těch nejkrásnějších horách na světě." "Tady ti dám svou nejmilejší hračku, aby tě chránila při létání. A abys na mě nezapomněl."

Slečna Tea se naposledy podívá okýnkem letadla na majestátní zasněžené vrcholky nejvyššího pohoří světa. Nejvíce však tady přitahuje nejvyšší hora světa Everest. Trek do základního tábora této hory právem patří k nejoblíbenějším horským tůrám v Nepálu. Místem kde trek k Everestu většinou začíná i končí je Lukla, letiště s velmi špatnou pověstí. Přistání v nepálské Lukle je prý čistý adrenalinový zážitek. Pro místní piloty je to však obyčejný pracovní den.

Ale už je čas zaletět na další letiště, které patří podle odborníků mezi ta nejvíce nebezpečná. Pohodlně se posaďte, startujeme. Šťastný let.

Název letiště: Tenzing Hillary Airport

Kde se nachází: Lukla, okres Solukhumbu, Nepál

Souřadnice: 27º41'16''N 86º43'53''E

GPS: 27.687778, 86.731389

Nadmořská výška: 2860 m n. m.

Kód letiště podle IATA: LUA

Kód letiště podle ICAO: VNLK

Proč je uváděno jako jedno z nejnebezpečnějších: extrémně proměnlivé počasí, poloha mezi vysokohorskými štíty, málo manévrovacího prostoru během přiblížení, nutné prudké klesání k přistání, krátká a strmá dráha.