Planeta Země - Pouště

Poušť Bílé písky

   Slečna Tea běhá po dunách ze zářivého bílého písku, které se třpytí na slunci jako čerstvě napadaný sníh. Nejprve byla překvapená tím, že zdejší duny jsou na dotek chladivé. Na bosých šlapkách je to však velmi příjemné. Také proto, že je písek velice jemný jako prach. Tuto poušť si Tea zamilovala. Jemně hladí a příjemně chladí její bosé šlapky, přitom září a usmívá se na ni. Je to tím, že zdejší duny nejsou tvořeny zrnky křemene, což je hlavní složka většiny písečných pouští, ale měkkým sádrovcem - síranem vápenatým, surovinou, ze které pochází štukatérská sádra. To, že bílý písek tak příjemně chladí je způsobeno značným vypařováním povrchové vlhkosti a také tím, že zrnka sádrovce sluneční paprsky neabsorbují, ale odrážejí. Poušť Bílé písky v Novém Mexiku je jedinečné místo. Její krása spočívá hlavně v neustálé proměně, a přece určité stálosti. Vítr sice každý den mění obrysy krajiny, ale přírodní procesy neustále sádrovcové duny doplňují - tak jako arktickou tundru udržují zimní příděly sněhu. Poušť White Sands (Bílé písky) se nachází v pánvi Tularosa. Leží na ploše 700 kilometrů čtverečních, na východě ji lemuje pohoří San Andreas. Jsou zde největší povrchové zásoby sádrovce na světě. Sádrovec je jedním z nejběžnějších nerostů, ale protože se velmi snadno rozpouští ve vodě, vyskytuje se zřídka na povrchu. Původ zvláštních dun v této suché oblasti na jihozápadě USA má své kořeny v době asi před sto miliony let, kdy zde bylo mělké moře. Vody pak ustoupily a zůstala po nich slaná jezera, ale i ta se nakonec pod žhavým sluncem vypařila. Kromě soli se z hustého roztoku vysrážel i sádrovec a vytvořil na bývalém mořském dně vysoké nánosy. Pohoří Sacramento a San Andreas a pánev Tularosa mezi nimi se začaly formovat před asi 65 miliony let. Vyzdvihly zemské kůry přehýbaly a vrásnily vrstvy hornin a vysunuly sádrovec vysoko nad okolí. Sezonní deště a voda ze sněhu tajícího v horách splavovaly sádrovec po úbočích. Koncentrovaný roztok vytvořil v nejnižším místě pánve Tularosa bezodtokové jezero. Voda se z jezera vypařuje a zůstávají po ní tenké vrstvy krystalického sádrovce, selenitu. Krystaly selenitu pak zvětrávají a převládající jihozápadní vítr unáší jemná zrnka pánví a ukládá je na duny, které se nad okolní pouští tyčí až do výšky 15 metrů. Vítr duny nejen formuje, ale také stěhuje - někdy až o devět metrů za rok. Tato nekonečná změna a obnova vyvolávají přízračný dojem, jako by si poušť žila vlastním životem.

Vzhledem k neustálému pohybu písku, jeho alkalickému charakteru a nedostatku srážek je zde život pro rostliny velmi obtížný. Pokud zde rostou juka, škumpa a topoly bavlníkolisté, uchytí se v sypkém sádrovci pevně pouze díky složitému a dlouhému kořenovému systému. Například kořeny topolů v dunách sahají až do hloubky 30 metrů. Také stálých živočichů je v oblasti Bílých písků velice málo. Nikde jinde na světě se například nevyskytuje světlý poddruh ještěrek rodu Holbrookia a endemický poddruh nočního a jen zřídka spatřeného hlodavce, zvaného "apačská kapesní myš". Oba tito živočichové mají ochranné zbarvení, takže splývají s bělostnou pouští.

Na krajích písečných dun je vedro snesitelnější a také je tam víc vláhy, takže tam může přežít více rostlin i živočichů (celkem asi 500 druhů), mimo jiné i řada pestrých květin. Žlutě kvete několik druhů tykví, růžově chrpy a a purpurově verbeny rodu Abronia. V tomto pásmu přes den odpočívají kojoti, skunkové, tabrikomyši, pytlouši, urzoni, jezevci a hadi, kteří se někdy v noci vydávají mezi duny a zanechávají v jemném porcelánovém písku výrazné stopy.

Krása Bílých písků vás vezme za srdce a řekne vám, že musíte svou planetu milovat, a chovat se k ní uctivě a ohleduplně. Ukáže vám jak je silná a přitom křehká. Že její budoucnost je také na vás.

Kdy navštívit

 Park je otevřen denně kromě Štědrého dne a období vojenských cvičení na blízké základně. Před návštěvou si raději zkontrolujte, že bude otevřen.

Pro pouštní oblast Tularosa je typické extrémní a často proměnlivé počasí. Zejména od června do srpna se můžete setkat s vysokými teplotami okolo 36 °C ve stínu. Zimy jsou celkově vzato mírné, kdy se denní teploty vyšplhají i ke 14 °C. Stejně tak mohou v noci klesnout až na -17 °C.

Dominantním klimatickým faktorem je vítr, zejména od února do května. Jihozápadní vítr často přeroste ve vichřici, během níž se extrémně rychle přesouvají jednotlivé písčité duny.

Počet návštěvníků v národním parku White Sands je rozložen víceméně rovnoměřně napříč celým rokem. O něco méně jich je v chladnějším lednu a únoru.

Jak se sem dostat

Jediným rozumným dopravním prostředkem je půjčené auto, se kterým se do národního parku White Sands dostanete po dálnici 70. Vjezd do parku leží 24 kilometrů jihozápadně od města Alamogordo.

Plánování trasy vám usnadní dojezdové doby z okolních měst

Odkud                              Vzdálenost       Doba jízdy

Albuquerque                    361 km              3 hodiny 30 minut

Dallas                               962 km             9 hodin 30 minu

Národní park Big Bend   676 km              7 hodin

Phoenix                            717 km               6 hodin 30 minut

Tucson                              536 km             4 hodiny 50 minut

S parkováním nebudete mít problém, na vyhlídkové cestě se nachází několik míst, kde můžete auto odložit a pokračovat pěšky. Přímo v parku žádná benzínka není, raději si natankujte předem.

 Cesta na mapě AllTrails

https://www.alltrails.com/explore/map/bile-pisky-6ff05e7

Poloha: Nové Mexiko, USA

Souřadnice: 32°49'38.4''N 106°19'01.3''W

GPS: 32.827333, -106.317028