Planeta Země - Pouště

Poušť Ténéré

   V samém srdci Sahary, v místě nejvzdálenějším od moře, leží země tak pustá, že je označována za "poušť uprostřed pouště". Uvidíte tady od obzoru k obzoru jen proměnlivý oceán písečných přesypů. A když je přejdete, tak i za nimi najdete zase jen další dunu. Slečna Tea o tomto místě řekla, že je to doslova oceán písečných dun. Je to tady jen rozpálený písek, vysoké teploty, žádná vegetace ani voda. Je to skutečně neobyvatelná oblast, kterou neobývají ani nomádi, i když jsou zde ty nejkrásnější pouštní scenérie.    Podmínky jsou to skutečně velmi nehostinné, neboť teplota se zde pohybuje po většinu roku nad 40 °C, a ani v "zimě" neklesá pod 25 °C. Slunce zde svítí víc než dost, neboť bychom tu naměřili průměrně 4000 hodin slunečního svitu za rok, což dělá toto místo nejslunečnější lokalitou na světě. Tuaregové jsou však schopni tuto poušť přejít s karavanou velbloudů. Když Tuaregové mluví o poušti, používají výraz "tinariwen", což je množné číslo od slova "ténéré" a ténéré znamená jeden typ krajiny, ten neobyvatelný. Tuaregové zde však snad znají každý kámen, každé zrnko písku. Oni přesně ví, kdy a kde najít nejvhodnější místo pro své stádo, skrytý pramen vody ve skalní proláklině, poslední trsy trávy, jak přečkat poslední týdny před příchodem dešťů. Pokud ovšem přijdou. Když ne, pastviny se neobnoví a zvířata umírají hlady. Bez zvířat nemají lidé nic, ani jídlo ani peníze, čeká je pouze smrt.

Ve východním cípu Ténéré, v oáze Bilmy, je výchozí místo tuarežských karavan, které převážejí sůl do obchodního střediska Agarez vzdáleného plných 560 killometrů. Bilma dala jméno poušti Bilmský velký erg - obrovskému moři písku, které se táhme 1.200 kilometrů z Nigeru do Čadu. Její jižní část je pokryta podélnými dunami, které připomínají obrovské zvětšeniny hřebenů, dlouhých až 160 kilometrů a kilometr širokých. Koryta mezi jednotlivými dunami se nazývají gasy a využívají se jako cesty pro karavany.

Kočovní Tuarewgové, kteří se v této nehostinné krajině pohybují, jsou světu známí jako "modří muži". Tuaregové jsou pozoruhodný národ. Muži si už od puberty zahalují tvář závojem zvaným litham, aby, jak tvrdí, zabránili zlým duchům vstoupit do nich ústy. Ve skutečnosti tak chrání za dnů strávených na hřbetu velblouda nos a ústa proti jemnému prachu a bodavému písku, který je vátý větrem. Také se tímto šátkem brání proti prudkému saharskému slunci. Přízvisko "modří muži" je odvozeno od barvy šátku kterým si zahalují obličeje. Barvivo látky, která obličej těsně obepíná, se jim otírá o pleť a barví ji na modro. Ve skutečnosti je pleť Tuaregů bílá, i když se vlivem afrického slunce zbarvuje do bronzova.

Muži nosí dlouhé meče, dýky a štíty vyrobené z antilopí kůže. Podle některých badatelů jsou potomky záhadných vozatajů, kteří uprchli z Libye kolem roku 1000 př. n. l. a jsou zobrazeni na skalních kresbách v Tassili. Jejich jméno Tuaregové znamená arabsky "Bohem opuštění" (at-Tawárika), protože nijak nepospíchali s přijetím islámu a dodnes vykazují odchylky od nejpřísnější víry. Jsou pravými vládci Sahary. Kočují po celém severovýchodu Afriky a obývají hlavně její oázy. Dělí se na čtyři skupiny - Azdje na severovýchodě,Airy na jihovýchodě, Ahagarry ve střední Sahaře a Auelimnidy na jihozápadě.

Tuarežská naleziště soli leží v okolí Bilmy. Kusy soli vytěžené v podzemí se rozpouštějí ve speciálně vyhloubených příkopech naplněných vodou a na hladině se opětně vysrážejí krastaly soli. Ty se sesbírají a vytvarují v dřevěných formách do kuželů o váze přibližně 18 kilogramů. Tuaregové pak tyto kamenné kužely naloží na velbloudy, asi šest na každé zvíře.

Karavaqna velbloudů, jeden v těsném závěsu za druhým, se vydává na cestu přes rozžhavenou poušť Ténéré pomalým pravidelným tempem, denně 14 až 18 hodin bez zastavení. Orientačních bodů je málo a jeden z nich, označený na všech mapách, osamělá akácie - známá jako "ténérský strom" (Tree of Ténéré nebo Arbe) - bývala jedniným stromem, který poutníci během několikdenní cesty spatřili. V roce 1973 však byla akácie bezohledně zničena opilým řidičem kamionu. Akácie ukazovala karavanám cestu k jedné z mála studní, kde bylo možno nabrat vodu pro další úsek cestyx. Patnáct a více dní trvala vyčerpávající cesta do srdce pohoří Air, do města Agadezu, kde se konaly vyhledávané trhy s velbloudy.

Velbloudí karavany s modrými jezdci jsou však záležitostí minulosti, neboť současní Tuaregové stále více využívají terénní auta, kterými se cesta pouští zkrátí na popuhých několik dní.

Kdy se vydat?

Ze zvlněných přesypů pouště Ténéré se zvedají pusté hřebeny hor. Teplota v noci prudce klesá a rozdíly mezi dnem a nocí dosahují 40°C. Tuaregové rozlišují čtyři roční období : suché a chladné období (tagrest) od poloviny listopadu do poloviny března, teplé období (awellan) od poloviny března do konce května, období dešťů (akassa) od začátku června do konce září a přechodné období (rharat) od začátku října do poloviny listopadu.

Strom v Ténéré (francouzsky L'Arbre du Ténéré) byla osamělá akácie (pravděpodobně druhu akácie zkroucená nebo akácie paprsčitá), která rostla uprostřed pouště Ténéré v severním Nigeru. Byla označována jako nejosamělejší strom na světě (nejbližší další strom rostl 400 km od ní) a jediný strom zakreslený na mapě v měřítku 1:4 000 000. Strom byl důležitým orientačním bodem pro karavany, domorodí Tuaregové ho uctívali jako posvátný, jako tabu. Nacházel se poblíž 40 metrů hluboké studny zbudované v letech 1938 až 1939. Jeho kořeny sahaly do hloubky 33 až 36 metrů, v níž se nacházela podzemní voda, proto dokázal přežít i v extrémních podmínkách. Věk akácie byl při vědeckém zkoumání v roce 1938 odhadován na tři sta let. Byla zničena v roce 1973, kdy do ní narazil kamion libyjského řidiče, který zřejmě v opilosti sjel z cesty. Zbytky stromu byly převezeny do Národního muzea v Niamey, na místě vznikla jako upomínka kovová replika stromu od neznámého umělce.

Cesta na mapě AllTrails

https://www.alltrails.com/explore/map/tenere-e27a949

Poloha: Niger

Souřadnice: 17°45'01.0"N 10°03'58.2"E