Planeta Země - Život na hranici extrému
Lidské tělo je úžasný organizmus. Dokáže se přizpůsobit takřka jakýmkoliv extrémním životním podmínkám.
Život na hranici extrému
Křováci - lidé pouště
Křováci, jsou dávní obyvatelé pouštní oblasti Kalahari s vysokými teplotami které šplhají až ke 40 ºC. Lidé zmíněného etnika dodnes přežívají díky lovu a sběru. Náročné pronásledování ve vyprahlém revíru zvládají křováci, dnes nazýváni Sanové, opět díky evoluci. V první řadě jim pomáhá pocení: Právě u Afričanů se tento tělesný projev, společný celému lidstvu, před desítkami tisíc let zřejmě vyvinul, aby jim pomohl stopovat kořist a nezkolabovat z horka. Naopak zvířata mají tendenci se přehřívat, proto tráví africká fauna nejteplejší část dne buď ve stínu, nebo alespoň nehybně. Právě schopnost vytrvalého běhu společně s pocením umožnila velmi úspěšný rozvoj druhu Homo sapiens. I v době, kdy lidé neměli takové zbraně jako luky, dokázali lovit antilopy a gazely. Stačilo zvířata pronásledovat, dokud se po mnoha hodinách klusu nezhroutila z přehřátí. Ruku v ruce s pocením jde potom tělesná stavba. Sanové jsou vytáhlí a štíhlí, takže se ochlazují snáz. Tenké končetiny a rovněž užší boky se navíc lépe hodí pro dlouhodobý běh.
Eskymáci - lidé ledu a zimy
Eskymáci obývají oblasti okolo severního polárního kruhu které se v žádném případě nehodí k pěstování plodin a kde teploty klesají i pod -45 ºC. Zatímco našinec by umrzl, eskymácké kmeny po tisíciletí vytrvaly a postupně se drsným podmínkám přizpůsobily - a to nejen vybavením a strategií přežití, ale také biologicky, a pomohla jim v tom evoluce. Coby lovci se Eskymáci živí výhradně živočichy, kteří s nimi sdílejí prostředí a obrnili se vůči němu silnými vrstvami tuku. Pokud by běžný Evropan dlouhodobě jedl tuleně, soby nebo lední medvědy, hrozily by mu značné kardiovaskulární potíže. Život v polárních podmínkách však u Eskymáků a hlavně jejich dávných předků, kteří před dvaceti tisíci lety obývali dnešní Sibiř, vyvolal genetické změny. Mohou tak tučnou potravu přijímat a metabolizovat bez zdravotních komplikací. Tyto evoluční změny pomohly lidem přežít během poslední doby ledové.
Šerpové - lidé výšin
Když uviděla slečna Tea poprvé Šerpu, jak si vykračuje do kopce, a přitom má na zádech náklad jako veliká skříň, popadla svůj baťůžek, dala si jej na záda a přidala do kroku, že s ním bude držet krok. Netušila však, že domovem Šerpů je Tibetská náhorní plošina s průměrem přesahujícím 4.500 metrů nad mořem, čímž patří k nejvýše položeným osídleným oblastem světa. Tamní obyvatelé dýchají vzduch s pouhými 60 % kyslíku oproti nížinám. Místní obyvatelé se s tvrdými podmínkami sžívají už minimálně tři tisíce let a s nedostatkem kyslíku jim pomohla evoluce, takže se u nich za tak dlouhou dobu vyvinul jiný způsob dýchání.
